Alena

Už bylo pozdě když jsem se vrátil ze schůzky se Zuzanou. Ale to bylo v pořádku, protože mí rodiče byli pryč a měli se vrátit až za týden. Jedinou druhou osobou v domě byla moje 13letá sestra Alena.

Byla ještě vzhůru, když jsem nehlučně vešel do domu. Alena byla bystrá dívka. Hodně sportovala a byla členkou školního týmu kopané. Při sotva 157cm měla asi 65kg.

„Jdeš pozdě, Alexi,“ řekla, „máma právě volala a byla dost naštvaná když zjistila, že ses ještě nevrátil.“

„Jo …! Řeknu jí to zítra. Mimochodem, co děláš, že jsi tak pozdě vzhůru? Už bys měla být v posteli.“

„Právě jsem se tam chystala,“ řekla a zamířila do svého pokoje. Všiml jsem si, že trochu kulhá.

„Jak to, že kulháš?“

„To nic není. To se mi stalo dneska při kopané. Očividně stáhla sval.

„Ukaž, nemohla ses moc zranit!“

Posadila se a vyhrnula si krátké bermudy.

Zalapal jsem překvapeně po dechu. Stehno mojí mladší sestry nebylo jen silnější, ale také svalnatější než moje. Její svaly se jí mohutně rýsovaly. Myslím, že mohly mít po obvodu nějakých 65cm.