Orčí svět 3 – Metamorfóza

- část 1 – Proměna začíná

Tato povídka není tak násilná jako ty moje předchozí, nicméně
obsahuje určité sexuální situace, takže není vhodná pro nezletilé.


O tom, co jsou to Orcy si přečtěte v předchozích dílech na tomto
serveru.

Před šesti lety Peggy Colinsové zemřeli muž a dcera při
autonehodě. Rok poté nešťastná matka adoptovala pětiletou
opuštěnou černou holčičku.
Tento příběh opravdové lásky mezi matkou a její jedenáctiletou
adoptivní dcerou se tedy odehrává po dalších pěti letech.
Někdy se však stává, že dobrý čin není vždy po zásluze
odměněn…

„Dobré ráno, mami,“ pozdravila Maya svoji nevlastní matku onoho
dne.
„Dobré ráno, Mayo. Dnes je krásně, že?“ odvětila matka.
„Ano mami,“ odpověděla Maya a bylo vidět, že ji něco trápí.
„Co se děje, Mayo? Stalo se ti něco?“ ptala se matka starostlivě.
„Nevím, co se stalo, ale nemohla jsem celou noc spát. Cítila jsem
divný tlak po celém těle.“ odpověděla jí Maya.
„Tlak?“ divila se matka překvapeně.
„Ano. Tlak hlavně tady,“ řekla Maya a dala si ruce na prsa.
„Tam se nedotýkej dítě, to je hřích!“ téměř vykřikla matka. Pak se
uklidnila. „No tak, neboj se dítě. Asi rosteš,“ uklidňovala ji.
„Asi ano,“ odvětila vylekaná Maya, „jsou mi těsné šaty a boty.
Všude.“
„Neboj se, prostě rosteš. Dám ti jiné šaty, ať mi ve škole neděláš
ostudu. A teď se pojď najíst ať si spolu užijem, než zase budeš
muset jet.“ políbila jí na čelo.

Za dalších 14 dní se Maya vrací z internátní školy…

Trrrr… zazvonil zvonek u dveří. Matka běžela otevřít. Když je
otevřela, zůstala překvapením stát. Maya stála před ní a dívala se jí
přímo do očí. ‚Jak to, že je najednou tak velká?‘ ptala se sama sebe
ma, ‚Vždyť musí být nejmíň 150 cm vysoká jako já a možná je navíc
ještě těžší!‘ myslela si.
„Ahoj mami,“ snažila se Maya tvářit vesele, „trochu jsem vyrostla,“
přiznala se.
„Ahoj Mayo, vítej doma,“ snažila se zase naopak na sobě nic nedat
znát matka.

„Tak co bylo ve škole?“ ptala se matka při vaření.
„Učitelka se na mě divně dívá, že jsem tak vyrostla. Šaty mi
nevydržely a ona mi musela dát nové. A pořád mám ty divné
pocity,“ pokračovala Maya, „tady a tady,“ a sáhla si na prsa a mezi
stehna. „Taky jsem zjistila, že je hezké, když se tam hladím…“
„Bože, to nedělej dítě, nebo tě Bůh zatratí!“ zhrozila se matka, „to
už nikdy nedělej!“ a stoupla si přímo proti dceři.
„Ale proč? Je to tak příjemné,“ ptala se nevinná Maya a přistoupila
k matce blíž, než by si ona přála, „opravdu.“
„Dotýkat se svého těla se zalíbením je mámením ďábla,“ trvala na
svém matka, mírně znervózněná novou velikostí své adoptivní
dcery.
„Ale proč?“ zopakovala Maya otázku a dala si ruce na prsa, „ty jsi to
nikdy nedělala, mami?“
„Nikdy,“ odpověděla matka a měla špatný pocit, že tuto dívku
nevychovala až zas tak dobře, „jdi a pros za odpouštění za své
hříchy.“
Maya ještě chvíli hladila své bujné poprsí a vzdorovitě hleděla
matce do očí, nicméně pak odpověděla, „ano, mami.“
….

po dalších 14ti dnech…


Celý článok si môžu prečítať len prihlásení užívatelia. Prosím Prihláste sa, alebo si zadarmo vytvorte Nový účet

Autor: DEA

 

Pridaj komentár